Kliknutím zvětšítePo Hradci Králové pruská armáda zamířila přes Moravu k Vídni, ponechávajíc nějaké síly v Praze a před hornolabskými pevnostmi, kdežto Terezín zůstal bez dozoru, a to z důvodu šetření silami. Přesto tyto pevnosti uzavíraly za zády postupující pruské armády obě trati, které ji mohly zabezpečit železniční spojení s domovem.
Deník na návštěvě.
Velký význam měla příčná trať Žitava – Liberec – Turnov – Kralupy, kde navazovala na spojení přes Prahu, Pardubice, Brno směrem k Vídni.
Ještě než vypršel pětidenní klid zbraní, nový hlavní velitel rakouské armády, arcikníže Albrecht nařizuje veliteli terezínské pevnosti gen. Gonradovi, aby hned první den obnoveného nepřátelství přerušil trať Kralupy – Turnov. Gonrad, jenž měl v Terezíně asi 8 000 mužů, počínal si obratně. Namířil na nejcitlivější bod trati, na železniční most u Neratovic. Určil k tomuto podniku smíšený oddíl dost silný a zároveň dostatečně pohyblivý. Byl to jeden prapor – celkem 6 rot – půlbaterie o 4 lehkých dělech, půleskadrona husarů (50 jezdců), pak menší oddíl ženistů a pionýrů, o jejichž síle není zpráv.
Pod velením mjr. šl. Zaremby oddíl přešel po pontonovém mostě u Třeboutic Labe a 27. července o 11. hodině noční dospěl na Mělník, kde hodinu odpočíval a doplňoval zprávy o nepříteli. Pak o půlnoci vyrazil k Záboří, kde Zaremba rozdělil své síly na čtyři části. Západní skupina (pěší rota s pionýry a několika husary) překročila u Štěpánského přívozu Labe, aby přerušila trať poblíž Byškovic a kryla tak akci ve směru od Kralup, kde byla pruská posádka. Východní skupina stejného složení měla podobný úkol ve směru na Turnov. V Záboří zůstala jedna pěší rota a půlbaterie, aby se při nezdaru bylo o co opřít.
Jana Kočová
Autorka je kronikářkou Neratovic
138
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
