Moderní bytové domy splňující požadavky nízkoenergetických staveb nebo menší budovy různých architektonických řešení jsou k vidění na sále mšenské radnice.

Výstava studií bytové zástavby ve dvou mšenských lokalitách je výsledkem práce studentů Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), kteří se projektům věnovali během letního semestru pod vedením architektů Ladislava Stupky, Pavla Filsaka a Jana Pustějovského.

Podle návrhu mšenského starosty Martina Macha studenti zpracovali studie rozvojových ploch ve městě, a to za kostelem svatého Martina a u bývalé cihelny.
„První lokalita je v místě nynějšího zdravotního střediska, které už dožívá a bude přesunuto jinam. Druhá pak v areálu cihelny, kde stával bývalý služební domek, který jsme nechali zbourat," konstatoval starosta, jehož iniciativa architektů, kteří jsou zároveň vyučujícími na stavební fakultě ČVUT, potěšila.

Studie dvaceti budoucích projektantů dostaly pracovní název Cesta z města, což podle Jana Pustějovského dobře popisuje základ, na němž téma postavili.
„Lidé začínají být životem ve velkých městech otrávení a stěhují se na venkov. Sám jsem toho příkladem, protože jsem se před dvěma lety přestěhoval z Prahy do Lobče," prohlásil na vernisáži výstavy Pustějovský a dodal, že v současné době se věnuje stále více pozornosti architektuře velkých aglomerací a na venkovská sídla se často zapomíná. A to prý platí i na vysokých školách, kde se studenti věnují výuce architektury.

„Většina zadání se týká prostorů velkých měst, především Prahy, Brna, Ostravy, Liberce nebo například Českých Budějovic. Objevují se sice venkovská témata, ale ta jsou zase zaměřena jen na malé vesničky," připomněl architekt s tím, že města podobná Mšenu jsou v tomto směru znevýhodněna. A právě proto se trojice kantorů na základě diskuzí nad návrhem nového územního plánu města Mšena rozhodla studentům zadat práce zaměřené na jeho lokality.
„Obě plochy, na nichž studenti pracovali, jsou podhodnocené, mají jistě na víc, než jak jsou nyní využívány," poznamenal Pustějovský.

 Studenti se museli při zpracovávání svých studiích vyrovnat s mnoha aspekty. Lokalita za kostelem je potrápila poměrně složitým terénem a výraznou vazbou na historický střed města, který je navíc v městské památkové zóně.

„Šlo sice o velmi složitou situaci, která ovšem nabízela velké množství kreativních návrhů," líčil Pustějovský.

Podle něho značným potenciálem druhé lokality, u Cihelny, je naopak možnost v tomto místě město dotvořit a navázat urbanizované struktury na volnou krajinu. Prostory u cihelny už totiž nemají jasnou vazbu na historické centrum města, byly v minulosti využívány spíš průmyslově.

Studenti v rámci ateliérové tvorby navrhovali stavby s převážně bytovou funkcí, které doplnili například o kavárnu nebo několik obchodů.

Z počátku z mšenského prostředí prý radost příliš neměli. „Je to pro ně cizí téma, i když většina z nich pochází právě z měst podobných Mšenu. Nechtěli se věnovat venkovské architektuře, ale naopak té do velkých měst. Po krátké době ale pochopili, že toto téma přináší větší příležitosti pro jejich kreativitu, než aby navrhovali stavby na zelenou louku," uvedl architekt a připomněl, že ačkoli bylo zadání poměrně složité, studenti se s ním vypořádali dobře. „Trošku jsme ale museli polevit z hlediska památkové péče, nechtěli jsme jejich kreativitu podvazovat hned na začátku," doplnil Jan Pustějovský.

Práce studentů si prohlédli také obyvatelé Mšena, kteří se v pondělí zúčastnili dalšího veřejného fóra zdravého města Mšena. Studie, které se jim líbily nejvíce, pak označili žlutými lístečky.

„Následovat bude diskuse se zastupiteli města o tom, jak dvě zpracované lokality v budoucnu využijeme. Jistě k tomu budou studie studentů prospěšné," uzavřel starosta Mšena Martin Mach.