Jak tehdy vše začalo?
Když to přišlo, byli jsme doma. Žena se koupala s dcerou a najednou začaly do baráku narážet různé předměty, které létaly vzduchem. Rozbilo nám to střechu a protrhlo ochrannou fólii. Celá střešní taška nám sjela dolů na zem. Všechno, co jsme měli na zahradě, se nadneslo a vletělo do okna. Naštěstí barák vydržel a nic se nám nestalo.

Jak na to reagovaly vaše děti?
Hrůza našich dětí byla to nejhorší. Bylo šílené, jak křičely, nevěděly, co se děje. My jsme mysleli, že přišla nějaká vichřice, a já věděl, že máme sádrokartonový strop a stačilo by, aby na barák vletělo něco těžkého, a tašky by se propadly dovnitř. Potom by už moc úniku nebylo. Ven se nedalo jít kvůli létajícím troskám. Kdyby střecha opravdu začala padat, byli jsme připravení vyběhnout ven, že zkusíme štěstí, jestli nás něco trefí, netrefí. V tu chvíli by to podle nás bylo lepší než se nechat zasypat.

Jakou škodu vám tornádo způsobilo?
Máme dostavěno jen čtyři roky, před rokem a půl jsme dělali novou fasádu a střechu, kterou teď musíme dělat znovu. Naštěstí jsme sehnali tašky, které byly potřeba. Trvalo nám deset dní, než jsme je zase dali nazpět. Okna nám už také spravili a vyměnili. Fasádu ještě řešíme, protože teď není firma, která by nám to udělala. Ale aspoň máme kde bydlet.

Škoda nám byla vyčíslena jen na 120 tisíc korun, ale s tím jsme nesouhlasili. Podruhé byla škoda vyčíslena na 170 tisíc a konečná cena je momentálně necelých 300 tisíc. To nám ale nepokryje ani fasádu, takže nechápu, kam na ta čísla chodí.

Jak zafungovala pomoc od státu?
Vyplatili nám tu první pomoc, tedy jednorázových šedesát tisíc. Poté slibovali další pomoci, ale objevilo se strašně dezinformací. Ještě jsem o nic dalšího nežádal, protože teprve před odjezdem sem nám poslal likvidátor vyúčtování. Od jiných lidí vím, že jsou jejich žádosti vraceny, tak jsme zvědaví, jak to dopadne u nás.

Jak vnímáte pomoc od Františkových Lázní?
Jsme velmi rádi. Je velká škoda, že to nevyužilo víc lidí, protože by si to zasloužili. Všichni si ale dovolenou vybírali už na to prvotní odstraňování škod a bylo pak těžké se v práci opět jakkoliv uvolňovat. Bohužel neuvolnili ani manželku, tak jsme tu jen se synem. Alespoň se tu odreagujeme po tom, co jsem byl deset dní jen na střeše v těch čtyřiceti stupních. Dětem to tu velmi pomáhá a my všichni přicházíme na jiné myšlenky. Přemýšlíme, jaký výlet podnikneme, a ne co je třeba zase opravovat.