Stejně jako řidiči, které posílala do měst a vesnic pro pytle plné utopených zvířat. „Za týden po povodni už kafilerií prošlo osm a půl tuny těl uhynulých zvířat," říká dispečerka.

O jaká zvířata šlo?
Většinou o lesní zvěř, především srny, pak ryby a zvířata, která měli lidé v zaplavených vesnicích, například ovce, králíky, kachny nebo slepice.

Odkud jich pocházelo nejvíce?
Zřejmě z Hořína, to bylo šestnáct set kilogramů. Nebo také z Vojkovic. Byli to hlavně uhynulí králíci a slepice.
Voda na některých místech ještě opadává, počítáte s tím, že další zvířata budou následovat?
Pravděpodobně ano, určitě půjde ještě o srny nebo ryby.

Jak svoz uhynulých zvířat probíhá?
Obrátí se na nás starostové, že potřebují, abychom k nim přijeli. Uhynulá zvířata pro nás připraví v plastových pytlích na dohodnuté sběrné místo, například na návsích nebo u zastávek. Naši řidiči je pak přivezou sem.

Tady pak těla uhynulých zvířat likvidujete?
Ne, my jsme takové překladiště, u nás se těla a další materiál živočišného původu uloží do speciálních kontejnerů a odváží se na zpracování do Havlíčkova Brodu.

A tam se všechno spaluje?
Likvidace se nedělá spalováním, v kafilerii se všechno dá do žlabů, v drtičce se změní na kaši, která se vaří, odděluje se tuk a zpracuje masokostní moučka. Z tuku se dělávala mýdla a šampony, z moučky krmiva. U kontaminovaného materiálu, jako je po povodních, se ale moučka spálí.

Jak jste vytížení v běžném provozu, když nejsou povodně?
Většinou se toho k nám vozí i v běžném provozu dost, hlavně kosti z obchodních řetězců, den co den osm až deset tun jen z hlavního města. Pak jde samozřejmě o uhynulá hospodářská zvířata, zejména krávy, koně nebo prasata. Například z jednoho z blízkých prasečáků to bývá každý druhý den až pět set kilo.