Zatímco v sousedních regionech s tím mají pohřební služby četné zkušenosti, na Mělnicku se to skoro nestává.

„Bývají zapomnětlivci, kterým po měsíci píšeme sms zprávu, že u nás mají urnu.

Ještě se nám nestalo, že by si ji pozůstalí nevyzvedli,“ říká Martin Benda z pohřebního ústavu v Mělníku.

Ani v pohřebním ústavu v Kralupech nad Vltavou podle jedné z majitelek rodinné firmy Gity Cibulkové opuštěné urny nezůstávají. „Lidé se tu mezi sebou znají, asi by se styděli nechat u nás urnu,“ vysvětluje.



Přes sto osmdesát uren se zpopelněnými ostatky zesnulých, které si pozůstalí po kremaci nevyzvedli, nechal pohřební ústav Elpis uložit při církevním obřadu před loňskými dušičkami do hrobky na hřbitově v Kostelci nad Labem. Šlo o urny z předchozích patnácti let.

Pozůstalé, kteří si urny nevyzvedli, pohřební ústav opakovaně vyzýval. Marně. Příčiny jsou nejasné. Lhůta je přitom podle zákona dvanáct měsíců.

Podle Davida Borovičky, majitele pohřební služby Elpis, která působí v Neratovicích, Brandýse a Praze, zůstávají teď nevyzvednuté urny pouze v hlavním městě. Ale není jich mnoho, za rok asi pět.

Majitel pohřební služby vysvětluje: „Pozůstalé písemně vyzýváme, pokud je koho. Ve většině případů jsou totiž už nedohledatelní.“

Čím si Borovička vysvětluje, že pozůstalí na ostatky svých blízkých zapomenou? „Společenský úpadek,“ odpovídá bez váhání. „Nestaráme se o předky. O peníze nejde, kremaci musí zaplatit předem a za převzetí urny už se neplatí, ale je jim to lhostejné.“



Podle mínění Renaty Březinové z pohřební služby v Mladé Boleslavi jsou naopak peníze nejčastějším důvodem, proč si pozůstalí urny s popelem nevyzvednou. „Máme i pár případů, kdy vymáháme zaplacení pohřbu exekucí. Nevydám urnu, dokud není pohřeb zaplacen,“ připomíná majitelka pohřební služby, kde zůstalo za posledních deset let šedesát zapomenutých uren.

Podle zákona nemusí být zpopelněné ostatky uloženy výhradně na hřbitovech. Urnu mohou mít pozůstalí dokonce i doma, což je v některých zemích přímo zakázáno.

Popel pak může být rozptýlen nejen na hřbitovních loučkách, ale i na místech, která měli zesnulí rádi. Pokud však chtějí pozůstalí naplnit přání zesnulých a nejde o místo na jejich vlastním pozemku, musí předem získat souhlas majitele.

Podle provozovatelů pohřebních služeb aktuálně přibývá pohřbů bez obřadů. Sociální pohřby, kdy cena zahrnuje kremaci, stojí pět až šest tisíc korun. Náklady na shodný typ pohřbu do země jsou asi třináct až čtrnáct tisíc korun.