V malé vesničce u Úžic jsou načerno uskladněné desítky či dokonce stovky barelů s chemikáliemi. A nikdo neví, co v nich opravdu je. Proto do vsi v pondělívyrazili hasiči a policisté.

Podle Blanky Nedbalové z kralupského odboru životního prostředí by totiž v barelech mohly být hořlavé látky určené k výrobě barev. „Mělo by se jednat o hořlaviny první a druhé třídy, ale co v sudech opravdu je, zatím nevíme,“ uvedla Nedbalová s tím, že firma, která suroviny skladuje, nemá žádná povolení, skladovací podmínky neodpovídají předpisům a navíc padesát metrů od areálu stojí benzinová pumpa.

„S firmou zahájíme správní řízení, protože nemá havarijní plán a přitom tam zacházejí s látkami, které mohou ohrozit podzemní a povrchové vody,“ poznamenala úřednice a dodala, že o skladu nebezpečných látek odbor informovala starostka Dřínova Jitka Bocková.

Barely s chemikáliemi měla společnost Rexeko uskladněné původně právě ve Dřínově. „Letos na jaře jsme získali zprávu, že by v bývalém areálu zemědělského družstva měly být uskladněné toxické látky. Proto jsme tam na sklonku dubna provedli kontrolní prohlídku a nestačili jsme se divit, jaké množství se tam nacházelo,“ konstatovala Bocková.

Podle starostky se dřínovská radnice s nájemcem haly domluvila, že sklad zlegalizuje a podmínky budou odpovídat zákonným normám. Výsledkem však bylo jen přesunutí skladu do zemědělského areálu v Červené Lhotě.

Karel Košík, jednatel firmy Rexeko, která sudy ve vesnici vlastní, pro Deník uvedl, že umístění v plechové hale v Červené Lhotě je pouze dočasné.

„Sudy jsou v uzavřeném stavu, tedy tak, jak se mají skladovat. Jediným rozdílem je, že na to nemáme dokumenty. Jsou v nich přísady do olejů a přísady do paliv, což jsou hořlaviny druhé a třetí třídy,“ vysvětlil Košík a doplnil, že pokud se firmě suroviny nepodaří zlegalizovat, bude se je snažit prodat. Pokud neuspěje, přistoupí k jejich likvidaci.

Chemikálie byly podle Košíka určeny k výrobě. Odběratel, se kterým měla firma uzavřené dohody, prý ale zkrachoval.

Firmě Rexeko teď hrozí od kralupského odboru životního prostředí pokuta několik desítek až stovek tisíc korun.