Místo, které zůstávalo po mnoho let zanedbávané, je už čtvrtým rokem v centru pozornosti místních obyvatel a jejich přátel, kteří se sdružili v sousedském komunitním spolku Lešanský sad – a také se tam téměř pravidelně setkávají. Upozorňuje na to mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy Ota Schnepp, který u sobotního sázení nechyběl. Nepřijel se podívat náhodou: dvaceti tisíci podpořila sázení firemní nadace v rámci grantu Stromy.

Nově místní vysázeli po dvou slivoních, jabloních, meruňkách, třešních, višních, hrušních – a v jednom exempláři také moruši a jeřáb, připomněla Klára Šlehoferová, která je předsedkyní komunitního spolku Lešanský sad. „Snažili jsme se vybrat takzvané staré odrůdy, čímž chceme navázat na tradici sadařství v Čechách. Kromě třešní a višní, po nichž má sad jméno, jsme úmyslně přidali i další kdysi původní ovocné stromy, abychom zvýšili místní biodiverzitu a také schopnost krajiny zadržovat vodu,“ vysvětlila, co všechno bylo třeba vzít v potaz v rámci plánování. A protože není jednoduchá doba, dbát bylo třeba i na opatření proti šíření koronaviru.

Jak se Višňovka nadechla k novému životu, připomněla místopředsedkyně spolku Petra Tajčová. „Začínali jsme odstraněním náletových dřevin a prořezávkami stromů. Nyní zde už kromě brigádnických aktivit můžeme pořádat i různé akce,“ pochlubila se, že i v letošním náročném roce se podařilo stihnout Svatojánskou Višňovku; sousedskou oslavu letního slunovratu. „Zda společně oslavíme i zimní slunovrat, je zatím ve hvězdách,“ krčí Tajčová rameny. „To samé se týká rodičů a děti, příznivců volných her v přírodě, kteří se jinak ve Višňovce scházejí každé středeční odpoledne. Letní kino pod korunami stromů jsme naštěstí ještě stihli – a pár společných táboráků také,“ připomněla.

Rady potulného sadaře

Předsedkyně Šlehoferová poznamenala, že místní nespoléhají jen na vlastní zkušenost. „Pozvali jsme si na diagnostiku zdravotního stavu stromů na slovo vzatého odborníka – potulného sadaře Dominika Grohmanna, který jezdí po celé republice pomáhat lidem a krajině s výsadbou a péčí o ovocné stromy,“ upozornila, že přerod sadu není nijak živelný. Naopak: plán postupného omlazování byl vytvořen podle jeho posudku a také s citem a respektem k přírodním podmínkám místa.

„Dnes nás naučil, jak správně zasadit a zajistit mladý strom,“ pochválila Grohmanna Šlehoferová. „Počítáme s jeho poradenstvím i během následné péče, díky níž bude sad opět plný života,“ plánuje. „Svůj úkryt tady najdou drobní živočichové, užitečný hmyz, v dutinách stromů zahnízdí ptáci. V neposlední řadě zde budou pravidelně trávit svůj volný čas rodiče s dětmi,“ těší se předsedkyně spolku.

Nové ovocné stromy nahradí desítku starých třešní, které jsou proschlé a napadené různými škůdci. Ty sice čeká postupné kácení, avšak Višňovku vlastně neopustí. Jejich dřevo tam zůstane – ať už bude mít podobu sedátek, smyslového chodníčku nebo dřevěné podesty v zázemí pro pořádání komunitních akcí. Případně zůstanou torza podporující biodiverzitu místa. Či třeba „jen“ shoří v ohni při společných posezeních…

Úsilí místních, které směřuje nejen k obnově původního ovocného sadu, ale také přináší společenské aktivity, oceňuje ředitelka Nadace ČEZ Michaela Ziková. „Grant Stromy totiž bývá nejen o návratu zeleně do krajiny, což je jeho prvořadý cíl, ale často také o sousedských vztazích,“ zdůraznila. „Zvláště na venkově se přitom na výsadbě nových dřevin podílejí celé rodiny. Aktivita spolku je navíc pro nás vítaným důkazem, že letošní úprava zásadního pravidla, podle níž kromě měst a obcí mohou nyní o grant žádat i neziskové organizace, byla krokem tím správným směrem,“ vyzdvihuje jak činnost v osadě Lešany, tak vlastní rozhodnutí.