VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoce nemají v populární kultuře tolik místa jako Vánoce, říká farář

Region /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ – Velikonoce pro lidi obecně neznamenají tolik, co Vánoce a vnitřní podstata Velikonoc nemá v populární kultuře tolik místa. Takový názor má kolínský farář Ján Halama.

15.4.2017
SDÍLEJ:

O Velikonocích jsme hovořili s kolínským farářem Jánem Halamou a farním vikářem Georgesem Makonzo MondemFoto: Deník / Šťástka Jakub

S ním (JH) a farním vikářem Georgesem Makonzo Mondem (GMM), původně z Konga, jsme si povídali o Velikonocích – a jestli farnímu vikáři Georgesovi Mondovi nepřišlo podivné, proč na Velikonoce muži s pomlázkami v rukou pronásledují ženy.

Mohl byste čtenářům vysvětlit, o čem Velikonoce jsou, proč jsou důležitější než Vánoce? V čem jsou svátky tak zásadní?

JH: Vánoce jsou svátkem rodinným a pro většinu lidí více emočním. Velikonoce ale nemají takovou popularitu v širokých masách v tom smyslu, že do kostela přicházejí spíše lidé, kteří tomu rozumí a chtějí svátek slavit.

Může to být i tím, že Vánoce jsou marketingově zajímavější?

JH: O marketingu to může být, na druhé straně jsou Velikonoce mnohem poklidnější. Na Vánocích je vidět, že přicházejí lidé, kteří chtějí vidět betlém, půlnoční mši… Na Velikonoce to je jiné. Opravdu přijdou lidé, kteří se čtyřicet dnů postní doby připravují, má to pro ně hlubší význam.

O Velikonocích jsme hovořili s kolínským farářem Jánem Halamou a farním vikářem Georgesem Makonzo MondemFarní vikář Georges Makonzo Mondo. Autor: Deník / Šťástka Jakub

Co je vrcholem Velikonoc?

JH: Je to vigilie, zmrtvýchvstání, které se slaví v sobotu večer. Při té příležitosti se křtí katechumeni, to jsou dospělí, kteří se celý rok připravují na křest. Světí se také křestní pramen na Bílou sobotu, ze kterého by se mělo křtít po dobu celého roku. Každý křest je tak připomenutí Velikonoc, každá mše svatá připomíná Velikonoce – smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. To je to podstatné, proč přišel na svět. Proto jsou Vánoce, aby byly Velikonoce – přišel na svět, aby za nás zemřel a osvobodil nás od hříchu.

Říká se, že tradice vymírají, že Češi tolik nedrží Velikonoce. Souhlasíte?

JH: Obecně bych řekl, že v západní Evropě zůstávají vnější tradice. Když jsem byl v Holandsku, Belgii, tak v postní době jsou všude krásné dekorace u domů, ale lidé už nepřijdou do kostela. Nějaké tradice si pamatují, drží, ale moc nevědí, proč se slaví. Třeba u karnevalu v Holandsku – když končil karneval a začala popeleční středa, tak přesně v půlnoci utichla muzika. Ale mnoho lidí nevědělo, proč vůbec nějaká postní doba je. Myslím si, že zůstávají tradice, které jsou vidět. Ale mnoho lidí nemá kontakt s tou duchovní podstatou.

Co říkáte na tradici pomlázek, barvení vajíček? Jak to na vás působilo, když jste to viděl poprvé?

GMM: Pro mě to bylo něco úplně nového. V Africe takovou tradici vůbec nemáme, jen obřad v kostele – nic jiného není.

O Velikonocích jsme hovořili s kolínským farářem Jánem Halamou a farním vikářem Georgesem Makonzo MondemFarář Ján Halama. Autor: Deník / Šťástka Jakub

Co jste říkal na to, když muži pobíhali za ženami s pomlázkami?

GMM: Vůbec jsem tomu nerozuměl. (směje se)

Přišel jste do České republiky z Konga. Proč jste si vybral zrovna Čechy?

GMM: Vybral jsem si Slovensko, pro řád Verbistů je ale Česko a Slovensko jedna oblast. A byla možnost tu pracovat.
JH: O tom rozhodují představení v Římě. Každý si napíše tři země, kde by chtěl působit, oni poté vyberou.

Řekne vám poté někdo, proč tak vybral?

JH: To ne. Kdo píše žádost, musí každou zemi odůvodnit. Pouze kdyby mu dali jinou zemi, poté to zdůvodňují.

Byla pro vás problém jazyková bariéra? Ať už naučit se češtinu, nebo jestli malé děti rozuměly slovenštině?

GMM: Umím anglicky, francouzsky. Ale čeština je úplně jiný jazyk. Už se ji učím dva roky, je to ale těžké.

JH: Snažím se mluvit česky. První půlrok, co jsem byl v Praze, jsem neriskoval, že bych kázání vedl česky. Mši jsem přečetl česky, ale kázal slovensky. Samozřejmě, menší děti nemusely rozumět všem slovům, ale myslím, že dříve jak po půl roce jsem začal mluvit česky. A pokud mi tam občas skočí nějaké slovo, tak to z kontextu pochopí.

Mluvili jsme o tom, že lidé drží spíše ty vnější tradice. Napadá vás, jak je přitáhnout k té duchovní tradici?

JH: Nějaké možnosti jsou, v televizi o tom bude hodně pořadů, toho lze určitě využít. Aby ale člověk slavil, musí do toho být zaangažovaný, potřebuje uvěřit, dostat milost víry a zapojit se do společenstva. Jeden pravoslavný teolog řekl, že kdo chce pochopit církev, musí do ní vstoupit, nedá se pochopit studiem zvenčí. Může to být nějaká etapa, že si o tom čtete, ale potom nastává chvíle rozhodnutí. A to vidíme u katechumenů, kteří se rozhodli přijmout křest.

Ptají se vás lidé na Velikonoce i z hlediska historie, na pohanské zvyky?

JH: Nemám tu zkušenost, že by to někdo historicky zkoumal.

Zajímalo to vás osobně?

JH: Když jsem studoval filozofii jako bohoslovec, měli jsme předmět o slovanských náboženstvích. Tam nám hezky vysvětlil jeden profesor tradice pohanských Slovanů. Hodně svátků bylo zádušních. Pomlázky, vajíčka, to je kult plodnosti, který se takto slavil. Vánoce, to si pamatuji, že mě překvapilo, byl zádušní svátek. Ještě dnes děláme, že na Štědrý den jdeme na hřbitov, máme tradici prázdného talíře, kdyby přišel Ježíš. Kdysi se pro zemřelé předky nechávalo prázdné místo. Hodně tradic se integrovalo do těch křesťanských – jako by se pokřtily.

Autor: Jakub Šťástka

15.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

FC Ovčáry

Ovčáry v další anketě smetly všechny soupeře

Pražský okruh.

Na dostavbu Pražského okruhu ministerstvo kývlo

OBRAZEM: Vánoční ozdoby září v mělnickém muzeu

Mělník - Mělnické Regionální muzeum zahájilo adventní výstavu s názvem Vánoční ozdoby, která je věnovaná fenoménu zdobení vánočního stromečku od druhé poloviny 19. století až do 90. let 20. století. Návštěvníci poznají, co je tragantové cukroví, leonský drát nebo sebnitzské ozdoby. A také, že do 90. let 20. století se vyráběly ozdoby v Nelahozevsi. 

ON-LINE: Ragbyový trenér Robert Votipka odpovídal na vaše dotazy

Kralupy – Pomáhal zakládat kralupský ragbyový klub, prožil s ním všechny těžké chvíle a je nadále jeho výraznou součástí. Trenér Robert Votipka je jedním z těch, který se snaží ragby postavit na slušnou úroveň i u nás. A právě kralupský kouč byl naším dalším hostem online rozhovoru pro Mělnický deník. 

FOTOGALERIE: Právě jsme se narodili

Mělník, Neratovice - Prohlédněte si miminka, která se nově narodila v mělnické a neratovické porodnici.

AKTUALIZOVÁNO

S kabelkou žena přišla o desítky tisíc korun

Jesenice – Jako varování pro čas předvánočního shonu může posloužit krádež s velmi nemilými následky, jíž se od čtvrtka zabývají policisté z Prahy-venkov: Jih.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT