Podle Kryštofa Marounka 
z mělnických technických služeb ale musel každý z nich po necelém roce odejít. „A pak je nemůžeme další tři roky 
v rámci veřejně prospěšných prací zaměstnat, vychází to ze zákona," vysvětlil Kryštof Marounek.

Na práci pro město se přitom touto cestou podíleli lidé, kteří předtím neměli práci často až deset let. Museli si zvykat na běžný koloběh pracovního života. Když ale technické služby opustili, neměli na to jak navázat.

Je rád, že má práci

František Pohl z Mělníka pracuje pro technické služby už od jara minulého roku. 
V únoru ale končí. „Předtím jsem byl rok a půl bez práce. Kdybych nemusel odejít, protože přijdou noví lidé, neměnil bych," řekl František Pohl, který by se rád k práci ve městě vrátil. Raději by prý měl zaměstnání, než zase žít z podpory v nezaměstnanosti nebo dávek hmotné nouze, k nimž pobíral i příspěvek na bydlení.

Technické služby zahájily společně s úřadem práce a sociálním odborem mělnické radnice projekt spolupráce na pomoc lidem zaměstnávaným v rámci veřejně prospěšných prací i v dalších oblastech jejich života. „Ukázalo se, že některým z nich z příjmu skoro nic nezůstává. Podle toho, jak dříve žili a hospodařili, mají většinou exekuce. Společně se snažíme zajistit, aby nepřišli o příjmy a také aby měli kde bydlet," řekl Kryštof Marounek.

Příliš drahé bydlení

Někteří z lidí, kteří pro technické služby pracují, podle něho bydleli různě po garážích a dalších nebytových prostorech, v lepším případě na ubytovnách.
„Mnohdy ale měli minimální mzdu, loni sedm a půl tisíce korun, přitom za bydlení platili mezi devíti až dvanácti tisíc korunami. Z čeho hradili scházející částku, netuším," poznamenal Kryštof Marounek.

Podle vedoucí mělnického úseku terénní sociální práce Jany Matajsové se často lidé, u nichž nájmy za bydlení přesahují příjmy, vracejí zpátky na ulici.
„Snažíme se jim najít bydlení odpovídající jejich možnostem, aby měli střechu nad hlavou a nerostly jim dluhy," vysvětlila Jana Matajsová.

Terénní sociální pracovnice, kterých je na Mělník a obce, spadající pod správu města, pouze pět, spolu s klienty rovněž navštěvují jejich bytné, aby se dohodli o výši nájmů.

Pomoc terénních pracovnic

„Před zimou někdy lidé, kterým hrozí, že by zůstali venku, kývnou na všechno. Pokud s nimi jde otázku výše nájmu řešit i terénní sociální pracovnice, dochází snáz k dohodám," poznamenala Jana Matajsová s tím, že jde o dobrovolné služby, o které klienti stojí.

Někteří z nich najdou střechu nad hlavou v bytech s nižšími nájmy, další v ubytovnách, azylovém domě, který má i noclehárnu pro lidi bez přístřeší, nebo v domě pro matky s dětmi.

Sociální pracovnice s nimi řeší i řadu dalších věcí ze sociální oblasti, mezi které patří i práce, dluhy nebo docházka dětí do školy.
Podle starosty města Ctirada Mikeše je cílem města dosáhnout zvýšení počtu terénních sociálních pracovnic. „Nepůjde o úředníky, ale lidi přímo v terénu. Chtěli bychom, aby bylo možné časem dospět k prevenci, pracovat s lidmi, kteří mají problémy, dříve, než se do nich dostanou," uvedl mělnický starosta.