Vesnice na Mělnicku vyvracejí teorii, že malé obecní knihovny skomírají a drží je nad vodou důchodci nebo internet.

V Řepíně dokonce loni na podzim knihovnu po téměř dvaceti letech znovu otevřeli. A podle knihovnice Zdeňky Skořepové to byl krok správným směrem: „Máme otevřeno teprve tři měsíce a už k nám chodí šestačtyřicet čtenářů. Mám radost hlavně z toho, že se k nám přihlásilo více než deset dětí,“ řekla Skořepová a dodala, že se do knihovny přišli podívat také místní školáci, jímž předčítala pohádku.

V knihovně, která nově sídlí v budově pošty, se dospělí čtenáři zaregistrují na rok za třicet korun, děti, studenti a důchodci zaplatí polovinu. „Knihy půjčujeme po registraci zdarma, na výběr je ze čtrnácti set knih a stovky časopisů,“ připomněla knihovnice, podle níž knižní fond rozšiřují sami čtenáři, kteří přinesli už zhruba tři sta knih. Dvakrát do roka pak do Řepína budou knihy na výměnu putovat z knihovny v Mladé Boleslavi.

Do byšické knihovny si z více než pěti tisíc svazků chodí vybírat bezmála dvě stě padesát čtenářů, z nichž je čtvrtina dětí. Potvrdila to tamní knihovnice Jana Kuncířová: „Chodí dost seniorů, ale například i zaměstnanci Vitany, kde dříve knihovna byla, ale firma ji pak zrušila.“

Návštěvníci byšické knihovny, která je otevřena v pondělí od 15.30 do 19 a ve středu od 14 do 17 hodin, čtou opravdu za hubičku. Roční poplatek neplatí a zapůjčení jedné knížky je vyjde na korunu. „Vloni jsme měli přes sedm set návštěvníků, kteří si vypůjčili 2300 knížek. Nejvíce jde na odbyt krásná literatura,“ řekla byšická knihovnice, která dětem ráda pomáhá s hledáním informací pro vypracování domácích úkolů v knížkách i na internetu.

V Obříství, kde žije dvanáct set obyvatel, už sto tři let funguje obecní knihovna. Stará se o ní už přes dvacet let Věra Bílá, podle níž se lidé začínají k četbě vracet. „Po revoluci byl útlum, ale poslední dobou se počet čtenářů zvyšuje. V současné době evidujeme devětasedmdesát čtenářů, z nichž je devětatřicet mladších patnácti let. Ale vzhledem k počtu obyvatel to stejně není mnoho,“ řekla Bílá.

Knihovna s bezmála čtyřmi tisíci knihami sídlí v budově školy, takže to děti nemají pro povinnou četbu daleko. Výměnným fondem z mělnické a mladoboleslavské knihovny do Obříství putuje ročně zhruba tři sta knih.

Ačkoli by se zdálo, že v nejmenší vesnici Mělnicka – Kanině, kde žije padesátka obyvatel, knihovna snad ani být nemůže, není tomu tak.

Čtenáři si do knihovny, která sídlí v budově obecního úřadu, zašli v minulém roce skoro třistakrát. Z toho i dvě nejstarší čtenářky ve věku 84 a 85 let. Převážnou část kaninských čtenářů představují podle knihovnice a kronikářky Olgy Štajncové lidé od třiceti do pětaosmdesáti let. „Dítě do patnácti let k nám chodí jen jedno,“ konstatovala Štajncová.

Největší zájem je v Kanině o časopisy, kterých mají v nabídce opravdu hodně. Často je nosí sami čtenáři. „Vloni jsme vypůjčili 670 knih a 2 319 časopisů,“ připomněla kaninská knihovnice.

Mezi několik vesnic, kde už knihovna není v provozu, patří Stránka. Právě tam ji podle starosty vesnice Štefana Dvorščíka před rokem zrušili. „Téměř nikdo si knížky nechodil půjčovat. Stalo se, že za rok nepřišel ani jeden čtenář, proto jsme od toho upustili,“ řekl stránecký starosta a poznamenal, že lidé si mohou na obecním úřadu knížky vypůjčit v době, kdy je tam starosta nebo hospodářka. Nikdo za tu dobu ale nepřišel.