„Letos se přihlásilo 12 tříčlenných týmů z 11 škol,“ připomněla Čukatová. „I přes opatření týkající se onemocnění covid-19,“ poznamenal jednatel společnosti Spolana Piotr Kearney, jak nejistý aktuální ročník vlastně byl. Do finále, které před měsícem jako tradičně hostilo slánské gymnázium, postoupily tři nejlepší trojice: žáci ze základních škol v Neratovicích, Kralupech nad Vltavou a Slaném. „Vyhrál tým „Trojka“ ze 3. základní školy v Neratovicích,“ konstatovala Čukatová.

Díky úspěchu získali ocenění nejen školáci, kteří byli odměněni tablety i dalšími věcnými cenami. Prémií pro jejich školu je deset tisíc korun na vylepšení chemické laboratoře. A učitelka vítězného týmu Irena Škantová už plánuje, co nakoupit především: didaktické pomůcky pro lepší pochopení učiva chemie. Jasno má i v tom, že příští rok se škola přihlásí do pátého ročníku soutěže. „Je pro děti zábavná – a zároveň poučná,“ oceňuje. Jak se dá chemie přibližovat zajímavě, oceňuje také ředitel gymnázia ve Slaném Milan Dundr. Netají se současně tím, že by rád nynější soutěžící vídal častěji: „Byli bychom rádi, pokud by se jednou ze soutěžících školáků stali studenti našeho gymnázia.

Zdroj: Youtube

“Letošní klání mladých chemiků začalo v dubnu přímo na školách, a to pokusy s modrou skalicí a elektrolýzou; úkolem soutěžících současně bylo zaznamenávat své snažení pomocí videonahrávky. Nechyběl však ani vědomostní test. K finálovému kolu se pak nejúspěšnější týmy sjely do Slaného 17. června. Čekaly je úkoly zaměřené na bystrost i všeobecné znalosti v oboru chemie a bezpečnosti při nakládání s chemickými látkami.

V laboratoři nechyběly například hrátky s kapalným dusíkem, magnetem, který propadával zamraženou měděnou trubkou při -196 stupních Celsia – a také s papírovými lodičkami se sodíkem. Vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje Tomáš Holec upozornil také na úkol s určováním ohrožujících vlastnosti „neznámé nebezpečné látky“. „Například hořlavost, výparnost, schopnost oxidace,“ vypočetl Holec. Došlo také na pokovení plíšku zinkem a jeho vyžíhání, načež se na povrchu měla objevit slitina (mosaz; vlastně tak ze stříbrňáku vznikl zlaťák). Všechny jevy navíc žáci museli dokázat vysvětlit.