V sobotním dopoledni se v Radniční ulici v centru Mělníka tvořily davy lidí, kteří přišli nahlédnout do dosud chátrající vily, nazývané podle jejích majitelů Wenzlova i Balíkova. Návštěvnost byla podle Pavla Prouzy, spolumajitele objektu, až šokující. „Absolutně jsme s tím nepočítali. Měl jsem z akce docela strach, protože šlo o první pozvánku v provizorním režimu. Očekávali jsme okolo dvaceti lidí. Nakonec jich přišlo dvě stě," říká Prouza, který je profesí architekt.

Balíkova vila v Mělníku se otevřela veřejnosti | Video: Alena Hedvíková

S vilou má během následujících let velké plány. „Od konce dubna máme stavební povolení na obnovu střechy, rádi bychom s opravou krytiny začali v červnu nebo v červenci. Celkem počítáme s náklady okolo pěti milionů korun,“ vysvětluje architekt.

Opravy bude podle něho velmi složitá. „Hlavně střešní krytina, každý z tašek je kladena do malty, což většina firem neumí. Také dřevomorka prorostla až do zdiva, některé části říms se budou muset ubourat, napadeny jsou i stropní rámy v podkroví," popisuje.

Téměř polovina částky na opravu by měla jít z veřejných zdrojů. „Podporu máme jak od města, tak od Středočeského kraje i z ministerstva kultury," připomíná Prouza. Spolu se svou ženou architektkou Janou Prouzovou byli rádi za ohlasy a podporu během sobotní akce.

Nejde o jejich první obnovu objektu. Manželům Prouzovým se podařilo zprovoznit nedaleko Mělníka ležící lobečský pivovar. Na záchraně a oživení objektu s tradicí sahající do 16. století usilovně pracovali 16 let.

Díky nim se obec, kde žije pouhých 140 obyvatel, dostala do mezinárodního podvědomí. Loni na benátském festivalu majitelé pivovaru převzali nejprestižnější evropské ocenění v oblasti kulturního dědictví, cenu Europa Nostra, za projekt záchrany a oživení této unikátní technické památky.

Obdobným způsobem chtějí vdechnout život i mělnické vile. „Nejsme pivovarníci, jsme především architekti. Našim úkolem je vymyslet , jakým způsobem celou situaci uchopit a vyřešit, aby vila stejně jako pivovar žila a lákala návštěvníky," představuje záměr Pavel Prouza.

V prostorech plánují Prouzovi takzvané House museum. „Jde o moderní záležitost, kdy přicházíte do domu, který vypadá tak jako kdysi. Budete v něm moci strávit noc a posnídat. Místo tu nalezne také kultura, plánujeme výstavy i pořádání kulturních akcí. Součástí objektu bude pravděpodobně také kavárna, aby vilu lidé stále navštěvovali," dodává architekt závěrem.

Kolik bude celková rekonstrukce stát, je zatím nejasné. Prouzovi ale už teď počítají s pěti lety práce.

Balíkova, nebo Wenzlova?

Vila v Radniční uličce, na dohled od dochovaných hradebních zdí, byla postavena v letech 1906 až 1907 pro advokáta Aloise Balíka. Na podzim roku 1921 tam přišel na svět jeho vnuk Oldřich Wenzl, pozdější majitel vily, právník, překladatel a uznávaný básník.
Oldřich Wenzl, který zemřel v roce 1969, sice nemovitost odkázal Mělníku, majetkem města se však nestala. „Vila se oklikou dostala do vlastnictví státu a ministerstvo vnitra tam v 80. letech 20. století zřídilo oddělení kriminální služby Sboru národní bezpečnosti. Tehdy prošla vila adaptací, která ji značně poškodila. Po roce 2008 se policejní úřadovny odstěhovaly a stát nabídl nemovitost ve veřejné dražbě, ve které uspěli místní podnikatelé, kteří ji jako spekulaci po pár letech opět prodali. Zahrada zůstala v majetku státu,“ píše se v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu.
Dům pak byl dlouhou dobu prázdný a chátral. „V roce 2023 se po dvou letech jednání s předchozími vlastníky i Státním pozemkovým fondem podařilo získat dům architektonické platformě RIOFRIO se záměrem památkové obnovy Balíkovy vily jako kulturního projektu,“ stojí v katalogu památkářů.