Obyčejná chyba stojí za zmatky, jejichž následky mohou být vážné. Dlouhá léta totiž čísla popisná 2886 a 2887 neodpovídala číslům dvou různých parcel, na nichž části domu stojí, ani zápisům v katastru nemovitostí. Ani kupním smlouvám, podle kterých tam lidé bydleli v bytech, jejichž majiteli byli podle záznamů ve všech zásadních dokumentech jejich sousedé z vedlejšího vchodu.

Asi třetina z nich teď už skutečně vlastní byty, ve kterých bydlí. Dvojice, spojené číselnou chybou, se musely dohodnout a s právníky dospět k převodu. Dalších nejméně třicet lidí to čeká. Jinak jsou jejich vyhlídky nejisté.

Mezi majitele bytů, kteří už mohou pokojně spát, patří i Jindřich Treml. Muž, který Deník na podzim s kauzou seznámil. „Měl jsem štěstí, že soused z bytu ve vedlejším vchodě, který vlastně patřil mně, Ondřej Němec, je slušný chlap a shodli jsme se, že oba chceme byty převést,“ vysvětluje Jindřich Treml.

Kdy jste přišel na to, že u vašeho bytu něco nehraje?
Bydlím tu už sedmý rok. Když jsem byt kupoval, dostal jsem hypotéku, aniž by si v bance někdo všiml, že čísla nesouhlasí. Stejně jako další lidé u nás v domě, kteří měli na byty úvěry. Že je u nás asi pěkný průšvih, jsem se dozvěděl od některého ze sousedů loni v létě. O pár měsíců později pak někdo chtěl kupovat u nás byt a jeho banka chybu zachytila.

Prohodit cedule s čísly popisnými nestačilo?
To nás také hned na začátku napadlo, a řada lidí si to stále asi myslí, jenže to by žádným řešením nebylo. V zápisech na katastru by zůstala mylná verze.

Teď jste ale stejně cedule vyměnili.
Je povinností každého majitele, aby měl nemovitost označenou správným číslem popisným. Proto nám to mělnický stavební úřad uložil. U těch z nás, kteří už mají převody bytů za sebou, teď už i číslo popisné na fasádě odpovídá skutečnosti. Koho převod teprve čeká, ten má nad vchodem domu, kde bydlí, jiné číslo, než na všech smlouvách a dokladech.

Chudák pošťačka, která k vám nosí zásilky.
S naší pošťačkou jsme se dohodli a ví, jak to u nás je. Když ji ale někdo zastupuje, je zmatený. Alespoň jsme na schránky nalepili ceduli, kde je číslo 2886 a pod ním v závorce stojí - původně 2887, a obráceně. Je to nezbytné i kvůli společnostem poskytujícím různé služby. Když jsem s nimi po převodu řešil změnu adresy, některé nedokázaly pochopit, že mohu mít jiné číslo popisné i z jiného důvodu, než je stěhování.
Kdybyste do převodu nešel, co by to pro vás znamenalo?
Byt má nějakou hodnotu, je to majetek, a nechtěl bych žít se strachem, že majitel bytu, ve kterém bydlím, nezaplatí v pražské městské dopravě obyčejnou jízdenku, z malého dluhu se stane velká částka a já budu mít potíže s exekutory. On by zase riskoval, že kdybych neplatil hypotéku, sebrali by mu byt, a pak by mě musel dostávat ze svého bytu, který jsem užíval. Naštěstí jsme se shodli, že je převod v zájmu nás obou. A naštěstí jsme to řešili s realitní kanceláří Soutok.
Kolik vás to stálo?
Samozřejmě jsem to musel zaplatit, ale přesnou částku zveřejňovat nebudu. Jisté ale je, že kdybych otálel, bylo by to dražší. Ti, co budou narovnání dělat až v příštím roce, už musejí počítat s vyššími náklady, skoro o třetinu, například se zvedají o sto procent katastrální poplatky.
Přestože neznám přesnou částku, vím, že se vám nakonec část nákladů vrátila. Od banky, která vám na cizí byt dala úvěr…
Česká spořitelna, od které mám hypotéku, uznala svou chybu, tedy svého specialisty na hypotéční úvěry i odhadce, který dělal odhad od stolu, s těmi se dokonce rozloučila. Postavila se k tomu slušně a dostal jsem od ní kompenzaci.

Je zvláštní, že na chybu s čísly za pětatřicet let nikdo nepřišel.
Ani když se byty před lety převáděly od dnes už zaniklého podniku, ani později při dalších prodejích. Akorát město, které za pětatřicet let dělalo dvě kontroly, první ještě za socialismu a pak o deset let později - v obou případech se závěry, že čísla popisná nesouhlasí. Zatím nevím, zda s tím byli seznámeni tehdejší majitelé nemovitostí, to chci ještě zjistit.

Mohl jste si to sám nějak ohlídat, když jste si kupoval byt?
Teď už vím, že by měl každý, kdo kupuje nemovitost, sledovat mapy v katastru nemovitostí, které jsou volně přístupné na internetu. Ověřit si, zda všechno sedí. Jak se u nás ukázalo, věřit slepě všem právníkům, bankám a odhadcům, je chybou.

Trable se záměnou čísel popisných přitom neřešíte jen vy.
Není to tak výjimečné, jak se zdá. Když se naší kauzou začal zabývat Deník a objevila se i v televizní reportáži, ozvala se nám společenství vlastníků z Rokycan u Plzně a ze dvou pražských částí, Bohnic a Jižního Města, že jsou na tom podobně.