Tomu alespoň nasvědčují rozhodnutí středočeského krajského soudu i Vrchního soudu v Praze, podle nichž jménem své společnosti s ručením omezeným podepsal 18. února 2005 s jednatelem dnes již neexistující firmy z Mělnicka rámcovou kupní smlouvu o dodávce betonářské oceli. Na jejím základě pak do 22. března vystavil 178 objednávek, podle nichž odebral 4297,173 tuny materiálu.

Dodavateli nezaplatil ani korunu a získanou armovací ocel obratem prodal. Za to ho krajský soud poslal na šest a půl roku do věznice s dozorem. Na základě odvolání státního zástupce vrchní soud trest zpřísnil: nově vyměřil osmiletý trest se zařazením do věznice s ostrahou – tedy do nápravného zařízení s přísnějším režimem. J. Ž. má dále na deset let zakázán výkon funkce statutárního orgánu v obchodní společnosti.

Odsouzený podnikatel verdikt odmítá; proti rozsudku se bránil dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR. Ohrazoval se proto tomu, že k předchozím jednáním
nepozvaly soudy všechny svědky, jejichž slyšení žádala obhajoba, některé důkazy nesprávně vyhodnotily, a především se dostatečně nevěnovaly
zmapování toho, na jaké bankovní účty byly vkládány jaké částky. Tvrdí totiž, že na úhradu odebrané oceli předal další osobě pětašedesát
milionů – přičemž existenci této sumy může potvrdit řada svědků. Podle J. Ž. nebylo prokázáno, že jednal s podvodným úmyslem. A s případem ani
nemíní být dále spojován – pro něj vše skončilo tím, že prodal obchodní podíl ve své společnosti a odvoláním z funkce jejího jednatele…

Pochybnosti, které by podle představ obhajoby J. Ž. měly vést ke zproštění obžaloby, ale Nejvyšší soud ČR nepřipustil a dovolání odmítl.
„Jestliže jednu ze svých výhrad formuloval tak, že klíčovou otázkou pro posouzení viny je „pochopení uzavřených smluv“, to, jak měly soudy
smlouvy „pochopit“ blíže nerozvedl,“ konstatovala předsedkyně dovolacího senátu Milada Šámalová.

Především však podle jejích slov nezazněl žádný
nový argument obhajoby – dovolání pouze zopakovalo výhrady, s nimiž se již vypořádaly soudy nižších stupňů. S námitkou, že nechtěl svého
obchodního partnera uvést v omyl a sjednanou cenu neměl v úmyslu neuhradit, tudíž J. Ž. neuspěl. Osmiletý trest tak zůstává beze změny.