Zábavné dopoledne odstartoval padesátimetrový závod pro nejmenší. Po nich si to mezi sebou rozdali starší děti a mládež, ti museli co nejrychleji ujet půl kilometru. A před polednem se pak na pětikilometrové trati utkali dospělí.

Podle jedné z organizátorek Katky K. Vitochové z rodinného centra Havránek navazuje Žabincový prolog na stejnojmennou akci, která se ve Všestudech poprvé konala už v roce 1988.

„Mám archivní fotky, na kterých jsou zachycené dámy v teplákách se zástěrami," upozornila žena, která v závodě zatím nikdy nestartovala, ačkoliv má jízdu na kole ráda. V rámci rodinného centra dokonce pořádají cyklovýlety pro celé rodiny. „Musím to tu všechno ohlídat, takže bohužel…" maličko ji mrzelo.

Stejně tak by ocenila, kdyby se mezi startujícími našlo více odvážlivců, kteří na trať vyrazí v kostýmech. Letos se jich sešlo jen málo.

„Většinou to dopadne tak, že někdo přijde v masce a nakazí tím ostatní, takže ti rychle jedou zpátky domů a něco na sebe hodí, aby nebyli zanedbaní," popsala tradiční vývoj předstartovní horečky. „Byla bych ráda, kdyby kostýmů bylo víc, teprve pak je to ta správná recese," dodala.

Tak či tak je Žabincový prolog rok od roku vyhledávanější akcí, navzdory bezmála tropickému počasí se na start hlavního závodu postavilo pětadvacet cyklistů. O šest víc než při čtvrtém ročníku, který se konal před dvěma lety.

Loni totiž cyklisté místo kol vytáhli holínky, kýble a smetáky a vyrazili uklízet. „Měli jsme přestávku kvůli povodním. Ne že bychom byli zatopení, ale pomáhali jsme. Místo prologu jsme si dali Žabincový úklid," uzavřela Katka K. Vitochová.

Startoval poprvé, se zkušenými borci ale neměl žádné slitování

Za horské kolo si připojil vozík, ve kterém klidně odpočíval devítiměsíční pasažér. Jeho soupeři si i proto mohli myslet, že David Prokůpek pojede se svým synem Otou pomalu a opatrně, obzvlášť když se na start pětikilometrového závodu postavil úplně poprvé. On ale naopak hned od začátku pořádně šlápl do pedálů a všem zkušeným harcovníkům vypálil rybník. A domů si tak odvezl hlavní cenu pro vítěze – zlatý pohár plný žabince…

Závod jste zvládl na výbornou, rychle jste se probojoval do čela a náskok jste udržel až do cíle. Na kolikátý pokus se vám podařilo zvítězit?
Věřte, nebo ne, ale jel jsem tady poprvé.

Trénoval jste nějak? Jezdíte na kole často?
Jezdím do práce a z práce, vychází to na pětatřicet kilometrů na jednu cestu. Ale jezdím jen jednou za tři dny.

Vezl jste s sebou zátěž v podobě vašeho syna. Jak tu divokou jízdu přestál?
Vypadá spokojeně, tak snad to zvládnul dobře.

Co na to říkala Otova maminka, že vezmete syna s sebou?
To ona nás přihlásila!

Máte za vítězství od partnerky slíbenou nějakou odměnu?
Nemám. Asi budu muset uklízet. Ale jenom tak týden.

Krátce po tomto rozhovoru do cíle dorazila i Davidova životní partnerka a maminka malého Oty Petra.

Nebála jste se o svého syna?
Ne, já Davidovi věřím. Otu bereme všude s sebou. Musíme, nemůže přece zůstat sám doma.

Jak si vysvětlujete, že David jel poprvé a vyhrál?
Asi díky tomu, že jeli dva. Byli silnější.

VIZITKA
David Prokůpek má se svou životní partnerkou Petrou devítiměsíčního syna Otu. Bydlí v Českém Brodě, do Všestud jezdí za příbuznými.