Prvním pamětníkem, jehož život žáci představili zhruba šedesáti divákům, byl František Pakandl z Byšic. Muž, který po roce 1989 obnovil rodinný autoservis se stoletou tradicí a hluboce se zadlužil, aby v Byšicích mohl otevřít čerpací stanici.

Další z byšických obyvatel, učitel a školní inspektor v penzi, Oldřich Lachmann, vzpomínal, jak musel spolu s dalšími učiteli přihlížet procesu, v němž nacisté odsoudili řadu lidí k trestu smrti. "Byla mezi nimi i žena ve vysokém stupni těhotenství, která měla mezi obžalovanými z činnosti proti německé říši také manžela. Toho jediného nacisti naschvál nepopravili, aby trpěl," vzpomínal na nepříjemné okamžiky pětadevadesátiletý pamětník.

Nelehký život měl v době komunismu letec Zbyněk Čeřovský ze Mšena, jehož životní příběh vylíčili mšenští školáci. Nechtěl se totiž smířit se sovětskou okupací, která ho zastihla na letišti v Hradci Králové. Kvůli odporu proti okupantům byl vyhozen z armády a vězněn, až se musel pod hrozbou dalšího věznění vystěhovat do Spolkové republiky Německo.

Zatímco vloni byly prezentace mšenských a byšických školáků soutěžní, letos pořadatelé z organizace Post Bellum přistoupili k nesoutěžnímu formátu. "V projektu Příběhy našich sousedů jde o naprostou novinku," řekl regionální koordinátor projektu Michal Šimek, podle něhož absence rivality mezi soutěžícími přispěla k příjemné atmosféře setkání. "Na dětech bylo vidět, že je vystoupení baví a po skončení oficiální části programu na sále mnoho lidí zůstalo, aby si popovídali nejen o historii. Nechyběli ani pamětníci, kteří se s dětmi sešli v minulých ročnících projektu," popsal koordinátor Příběh našich sousedů.

Mšenské prezentaci předcházela půlroční práce týmů, z nichž měl každý za úkol na diktafon zachytit jednoho z pamětníků. Informace související s jeho životem pak dohledávaly v archivech a v rádiovém studiu tvořily rozhlasové reportáže.

Jiří Říha