Kliknutím zvětšíteDrop velký podle odborníků přišel na to, jak efektivně vyléčit sám sebe. Chytře používá rostliny ve své blízkosti jako formu léků proti patogenům.
V rámci výzkumu zkoumali vědci ze španělského Madridu data z 619 kusů trusu od dropů velkých, kteří jsou pokládáni za nejtěžší ptáky na světě. Zjistili, že dva druhy rostlin, které ptáci konzumovali častěji než jiné potraviny, jim pomáhali s ochranou zdraví.
„Prokázalo se, že dropi velcí dávají přednost rostlinám s chemickými sloučeninami s antiparazitními účinky,“ uvedl hlavní autor studie Luis M. Bautista-Sopelana z Národního muzea přírodních věd v Madridu.
Mák a hadinec jakožto rostliny s antiparazitickými účinky
Studie zveřejněná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution napovídá, že tento druh ptáků se živil hojným množstvím vlčího máku a byliny hadince jitrocelového. Portál CNN píše, že se vlčí mák používá pro své léčivé vlastnosti i u lidí jako sedativum a je známý jako bohatý zdroj mastných kyselin, druhá bylina může být sice v případě nadměrné konzumace toxická, je ale dobrým zdrojem jedlých olejů.
Portál NewScientist doplňuje, že vědec a jeho kolegové sbírali tyto rostliny na jednom z největších hnízdišť dropů poblíž Valdetorres del Jarama ve Španělsku. Poté pomocí standardních laboratorních technik získali sedmnáct extraktů a esenciálních olejů z listů a květů každé rostliny.
Jí je hlavně samci v období páření
Výsledky analýzy, kterou vědci provedli, naznačily, že jsou obě rostliny vysoce účinné při hubení nebo potlačování účinků prvoků a hlístic, tedy běžných parazitů ptáků. Zvířata je navíc záměrně pojídala v období páření. Vědci si myslí, že samci mohli mít větší zájem o léčivé rostliny, protože jejich projevy při páření spotřebovávají hodně energie, takže jsou náchylnější k infekcím.
„Teoreticky by obě pohlaví dropů velkých mohla mít prospěch z vyhledávání léčivých rostlin v období páření, kdy jsou časté pohlavně přenosné choroby. Přičemž samci užívající tyto rostliny, by mohli vypadat zdravěji, vitálněji a pro samice atraktivněji,“ okomentovala výsledky pracovnice z Ústavu zemědělských věd v Madridu a spoluautorka studie Azucena Gonzalez-Coloma.
Chytrost ptáků potvrdil zoolog a lektor chování zvířat na Exeterské univerzitě v Anglii Paul Rose, který řekl, že zjištění ukazují, že jsou dropi schopni určit, co je pro ně v určitou dobu dobré, a podle toho změnit své potravní chování. „Se samoléčbou si přitom obvykle spojujeme druhy, jako jsou primáti,“ uvedl.
Vědci ale obecně naznačují, že je v této oblasti nutný ještě další výzkum. „Konečný důkaz samoléčby vyžaduje experimentální postupy vyvinuté v biomedicínských, veterinárních a farmakologických vědách,“ citoval Bautista-Sopelana portál Interesting Engineering.
Ohrožení dropi se vyskytují i v Česku
Dropi velcí, kteří se vyskytují v některých částech Evropy, Afriky a Asie jsou kriticky ohrožená zvířata, přičemž přibližně sedmdesát procent světové populace žije na Pyrenejském poloostrově. Druh ptáka, který může vážit až šestnáct kilo, je ohrožený hlavně kvůli ztrátě přirozeného prostředí. Drop velký hnízdí také v Česku, a to už od začátku dvacátého století, přičemž jediným pravidelným hnízdištěm byl znojemský okres.
Tito ptáci ale nejsou jediná zvířata, která jsou schopná samoléčby. Mravenci jsou například pomocí požití jinak škodlivých látek schopní bojovat proti infekcím. Vědci dokázali, že mravenci konzumují peroxid vodíku, když jim hrozí nebezpečné houbové onemocnění. Rostliny pak k samoléčbě využívají třeba i šimpanzi, kteří sbírají a polykají listy stromu Aspilia, a to v případě, když potřebují úlevu od nevolnosti a parazitů. Chytří jsou i papoušci, kteří ještě předtím, než vyletí za potravou, spolykají trochu jílu, který vstřebává toxické látky. Díky tomu se ptáci mohou živit i nezralými plody.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
