Ať už je nezodpovědné chování některých majitelů psů a koček záměrné, či nikoliv, pravdou zůstává, že kvůli útokům domácích mazlíčků dochází každý rok ke zbytečným střetům s volně žijícími zvířaty, které většinou končí pro napadená zvířata fatálně.

Vedoucí záchranné stanice Makov Libor Šejna věří, že si často majitelé psů ani neuvědomují, co volným pohybem svého čtyřnohého parťáka mohou způsobit. Jako ošetřovatel zvířat však vidí, jak po nich zůstávají zmrzačená zvířata, která musí se svým týmem operovat či rovnou uspávat, ale i jejich mláďata, která umírají v osamocení hlady a zimou.

Mláďata se v přírodě vyskytují celoročně

To, jaká zvířata se stávají cílem útoku domácích mazlíčků, je dáno především roční dobou. „Brzy na jaře, někdy ještě na sněhu, když se začnou objevovat malí zajíčci, tak jsou to právě oni, kteří to odnesou. V květnu a v červnu špatně dopadají malá srnčata a jiná mláďata savců, která volně leží v trávě. Potom je to samozřejmě i řada ptáků, kteří hnízdí na zemi. Na podzim jsou cílem psů a někdy i koček zase ježčí mláďata,“ vysvětluje Libor Šejna.

Je to podle něj zkrátka tak, že terčem útoků jsou především mláďata, která se ovšem, jak se někteří mylně domnívají, nenachází v přírodě pouze zjara, ale po celý rok.

Ilustrační snímek
Největší zabiják je kočka. Útočí dokonce i na srnky, říká zvířecí záchranář

Jeho slova doplňuje i ošetřovatelka ze Záchranné stanice pro živočichy Vlašim: „Často jsou cílem útoku mláďata ptáků, která se učí létat a několik dní tráví na zemi, kde je rodiče dokrmují. Tam jsou nejzranitelnější a jsou častým cílem útoků především koček. Kočky často číhají na ptáky také u krmítek, proto je třeba, pokud chceme ptáky dokrmovat, použít bezpečná krmítka, kam se kočky nedostanou. Velice často zraní volně žijící zvířata, především mláďata, také psi. Jedná se především o mláďata zajíců, srnčata a kolouchy. Nejsou ale ojedinělé ani případy, kdy pes zvíře uštve, například dospělého zajíce. Kočky přinášejí také mláďata veverek, která vylézají ze svých doupat.“

Lovecká plemena jsou v tom nevinně

Libor Šejna by však rád podotkl, že za útoky na volně žijící zvířata mohou jen v mizivém procentu případů lovecká plemena. Na vině jsou podle něj především nezodpovědní majitelé psů a koček.

„Většinou jsou to spíš psi za desetitisíce, kteří žijí v panelácích a lidé jejich výchově často nerozumí. Ti zodpovědnější chodí se psem na cvičák a v lese ho vodí na stopovacím nebo navíjecím vodítku, nebo mají psa alespoň pod kontrolou a dohledem a umí ho případně odvolat,“ vysvětluje vedoucí záchranné stanice Makov, který na Instagramu vystupuje jako @hajnyzmakova.

Nezemře jen napadené zvíře

„A kde s ním máme chodit jinde než v lese, aby se proběhl?“ „Jo, to je lovecký pes, pane, ten pořád něco chytá.“ Věty, které nezodpovědní majitelé často říkají. Podle Libora Šejny je důležité, aby si majitelé psů uvědomili, že to, že jejich pes má nějaké potřeby, neznamená, že budou neohleduplní k živočichům, kteří mají domov ve volné přírodě.

Čerstvá mláďata bez matky nemají téměř šanci přežít
Pomáhat je třeba s rozumem. Záchrana ježka někdy může vést i k jeho smrti

„Věřím, že se často jedná o nešťastnou náhodu a že si lidé neuvědomí, že to, že jejich pes běhá volně po lese nebo louce, nemusí končit fatálně jen pro napadené zvíře. Jejich pes často vyžene nebo ještě hůř zakousne i matku, která po sobě zanechá bezbranná mláďata. Když na podzim volně pobíhající pes zakousne ježici, zahynou následně i její mláďata. Když kočka chytne samici ptáka, co seděla na hnízdě nebo shání potravu pro čerstvě vylíhnutá mláďata, zahyne celé hnízdo. A tak je to bohužel se vším,“ smutně konstatuje vedoucí záchranné stanice.

Jak útokům předcházet

To, co musí majitelé psů a koček udělat, aby se záchranné stanice neplnily napadenými zvířaty v kritickém stavu, by se podle vedoucího záchranné stanice Makov dalo shrnout do jedné věty. „Musí mít především rozum. Dnes a denně vídám majitele psů, kteří vzali psa do auta a přijeli ho vypustit na nejbližší louku. Při procházce si vyřídí pár telefonátů a psi kolem nich nekontrolovatelně pobíhají a jejich páníčci nemají zvíře vůbec pod kontrolou. Někdy je pes i tři sta metrů daleko a pokud pes najde nějaké mládě, majitel mu nemá šanci zabránit, aby jej napadl,“ zdůrazňuje ošetřovatel a fotograf volně žijících zvířat. 

Ošetřovatel ze záchranné stanice však rovněž mluví i o takzvaném fenoménu „autovenčení“ psů, kdy majitel přijede se psem na kraj louky, vypustí ho ven a pomalinku jede dál po polní cestě a jeho pes se přitom sám venčí. „Když při venčení není majitel na psa napojen, nemůže si všimnout, že něco spatřil, že větří nebo že se chystá k útoku,“ upozorňuje.

 

Ze své praxe zná také velice dobře větu: „Vždyť můj pes tu srnku jen prohnal, nic jí neudělal.“ Jenže podle něj si lidé už neuvědomí, že srnka se velice rychle vystresuje a může při útěku narazit do stromu nebo plotu a nemusí už se nikdy vrátit zpět ke svým mláďatům, která ve strachu ze psa zanechala opodál.

S tím souhlasí i ošetřovatelka Záchranné stanice pro živočichy Vlašim. „Donesená zvířata mají většinou i vnitřní zranění. Majitelé domácích mazlíčků často říkají, že přinesenému zvířeti nic není, ale zranění se projeví později. A i když donesené zvíře zraněné není, často uhyne následkem stresu. Úspěšnost návratu do přírody v těchto případech je velice nízká,“ vysvětluje Alena Konvalinová.

„My kočky nekrmíme, oni si něco venku nachytají.“ To je další věta, za kterou by si vedoucí záchranné stanice Libor Šejna mohl dělat čárky, protože ji slýchává pravidelně. „Pak to vypadá tak, že se k nám dostávají potrhaní ptáci a zajíčci s prokousnutou páteří, které musíme ve většině případů utratit, jelikož by útok kočky nebyli schopni přežít. Jak říkám, je to o zodpovědnosti lidí a jejich přístupu,“ podotýká v závěru s pokrčenými rameny.

Na jeho slova reaguje i Alena Konvalinová ze záchranné stanice ve Vlašimi: „Psy je potřeba mít pod kontrolou nejen v období mláďat. Důležité je však mít i pevné přivolání nebo mít psy v přírodě na vodítku. Kočky pouštět ven nažrané, a pokud na zahradě hnízdí ptáci, tak držet kočky zavřené doma. V případě, že k incidentu dojde, je potřeba co nejrychleji jednat, kontaktovat záchrannou stanici a ideálně do ní po dohodě zraněné zvíře dopravit.“

Pokud chcete přispět na fungování záchranných stanic, můžete tak učinit prostřednictvím sbírkového účtu Národní sítě záchranných stanic. Libovolný finanční dar pošlete na účet 33553322/0800.

Pro podporu Záchranné stanice živočichů Makov použijte variabilní symbol 1802, pro Záchrannou stanici pro živočichy Vlašim použijte variabilní symbol 209.