Ornitologové na problém upozorňují pravidelně. „Síťky někdy visí v přírodě až do jara, několik měsíců po vyvěšení a hrozí, že spadlou síťku sežere ježek nebo pes a ublíží si. Síťky jim totiž dost voní. Navíc jde o plast, který není zrovna bezpečný, protože se do něj pták může zamotat,” uvedli odborníci z České společnosti ornitologické.

Lůj láká především ptačí druhy, které se živí hmyzem – sýkorky, mlynaříky, červenky či strakapoudy. Drobní ptáci se do sítěk zachytávají drápky, osvobodit se nedokáží. Původně dobrý záměr lidí může skončit tak, že si ptáci polámou pařáty a hynou vyčerpáním. Do sítěk se mohou zachytit také hlodavci. Větším ptákům, případně i ježkům nebo psům, kteří je pozřou, mohou v trávicím traktu způsobit velké potíže.

Sýkora koňadra. Ilustrační snímek
Divoká zvířata na českých zahradách: Nejčastěji lidé vidí sýkoru koňadru

Ornitologové vyzývají, aby lojové koule lidé ze sítěk vyjmuli. Nachystat je mohou třeba do krmítek, případně napíchnout na větvičku či drátek na plotě. Pořídit se dá také speciální klícka či plastový zásobník na lojové výrobky. Lidé, kteří síťky zavěšené na větvích nebo spadané na zemi objeví, pak mohou pomoci tak, že je sesbírají a zlikvidují.

Zakoupit je možné namísto lojových koulí také lojové peletky. Jejich výhodou je, že jsou drobnější, a tak se ptáci na místě dlouho nezdržují a nevystavují se nebezpečí, že je uloví predátor.

Zpestření jídelníčku

Ptákům ale kromě loje či nejčastěji nabízených slunečnicových semínek můžete poskytnout i jiné zpestření jídelníčku. „Žádná monodieta není pro ptáky prospěšná, a tak bychom jim měli nabídnout i jinou potravu jako například lněná semínka, mák, ořechy, někteří ptáci ocení i ovesné vločky, proso nebo pšenici. Kosům, kvíčalám a brkoslavům můžeme na zahradě nabídnout jablka,“ sdělila Petra Hulvová ze Záchranné stanice Pavlov.

Čerstvá mláďata bez matky nemají téměř šanci přežít
Pomáhat je třeba s rozumem. Záchrana ježka někdy může vést i k jeho smrti

Vhodné je využívat krmítka se stříškou, kde je krmivo chráněno před deštěm a sněhem. Je třeba dávat pozor, aby nebyla přeplněná. Ptáci pak ztrácejí schopnost samostatnosti, dalším problémem je pak krmítková choroba – trichomonóza, která se právě na krmítkách šíří. V minulých letech způsobila významný úbytek populace zvonků.

Napadeným ptákům zduří sliznice, nemohou polykat, postupně slábnou a hynou hlady. Pokud tedy zpozorujete na krmítku a v jeho okolí viditelně nemocné nebo uhynulé ptáky, okamžitě krmení přerušte a nechte krmítko řádně vyschnout nebo vymrznout. Znovu ho naplňte nejdříve po dvou týdnech.